Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Láska na první like

23. 03. 2017 9:28:09
Můj spolužák ze základky Robin mě mlátil pravítkem o hodině češtiny do té doby, než jsem mu zkontrolovala diktát. Líbila se mu moje nejlepší kamarádka a mně se líbil jeho nejlepší kamarád.

Vždycky, když mi přišel papírek, přála jsem si, aby to bylo od něj a bylo tam napsáno: Líbíš se mi. Bylo to romantické. Dneska čekáme, až nám dá někdo like na fb. Romantické to není ani trochu. Je to spíš tragické, a to hodně.

Od pondělí jsem se zamilovala už několikrát. V pondělí ráno to byl sexy kravaťák v metru. Měl pěknou košili a na ní rozepnuté dva knoflíčky. Jeho oblek byl barvy královské modře a já si představovala, jak trávíme letní dovolenou na Maledivách. Moře šumí, pijeme koktejly a jsme děsně zamilovaní. Do odpoledne jsem na něj už ale zapomněla, protože když mě pustil na přechodu charismatický čtyřicátník v ještě charismatičtějším BMW, věděla jsem, že se vezmeme. Svatbu budeme mít na louce v okruhu svých přátel. Bude foukat lehký letní vánek a já budu mít ve vlasech věnec z lučního kvítí.

V úterý už ale situace byla úplně jiná. Uvědomila jsem si jako zodpovědná budoucí matka, že pokud bych si vzala 40letého muže a měla děti podle mého pětiletého životního plánu, jemu by bylo 45 a jako otec by neměl dost sil na výchovu našich potomků. A tak jsem se zamilovala do kluka z posilovny. Shlédla jsem jeho svalovou hmotu a zhodnotila, že jeho genetický materiál je více než vhodný. Asi jsem v něm vzbudila taky představu vhodného genetického materiálu. Řekl si o fb.

Zbytek dne jsem čekala, kdy si mě můj genetický materiál přidá do přátel a stvrdí, že to myslí vážně, abychom mohli začít plodit génii. Situaci jsem hned nahlásila kamarádce, která mě samozřejmě podporovala a čekala se mnou, protože jí taky měl napsat kluk z posilovny. V osmihodinovém mezidobí jsme stihly probrat Trumpa, odchod Velké Británie z EU, letní dovolenou, nové diety, vytvořit plán na svatbu a zarezervovat svatební šaty. Pak mě požádal o přátelství. Nepřidala jsem si ho hned, abych nevypadala jako hysterka.

Tuhle událost jsem musela oslavit. Proto jsem kamarádce okamžitě zavolala, že bude velká party: dvě mojita a voda bez bublinek. Ujišťovala jsem se, jestli je online na fb, potom na whatsappu a taky jsem zkouknula, jestli nepřidal novou sexy fotku na instagram. Nic. Zase nic. Konečně se připojil do virtuálního světa a já čekala, až napíše, přeci jsem se nemohla spokojit jen s přátelstvím. Když po třech hodinách s telefonem v ruce nepřišla ani jedna zpráva, volala jsem znovu kamarádce, že nechápu, proč mi nenapsal, když mi dal like k deseti fotkám a k jedenácté dokonce srdíčko. Není to snad jasný důkaz lásky? Kamarádka mě podpořila a říkala, že to nechápe, že to viděla na jasnou lásku na první like. Naštěstí jsem nebyla jediná, kdo měl problém, ona ho měla taky, nevěděla, jestli odpovědět na komentář své lásky smajlíkem s mrkajícím pravým okem nebo levým. Poradila jsem jí, ať vybere úplně jiného smajlíka, že tenhle je pro její účely naprosto nevhodný.

Zachvátil mě hluboký smutek. Olikoval mi sice další fotku, ale zpráva nepřišla, a tak jsem to šla raději zaspat. Pro jistotu jsem si nechala telefon na hodně hlasité vyzvánění, aby mě to vzbudilo, i když bych tvrdě usnula. Uprostřed noci mě vzbudil zvuk zprávy. Cukla jsem sebou a celá natěšená jsem ji otevřela. Chvíli jsem ostřila, ale cítila jsem, že to bude skvěla zpráva, že mi za to probuzení stojí. Byla... Vyčerpali jste všechna data, internet vám bude zpomalen. V noci vypadl proud, a tak místo wifi čekal na zprávu signál operátora a ten stejně jako já se evidentně vyčerpal. Ráno jsem vstala s dobrou náladou, ne že by mi napsal, ale věděla jsem, že šance, že i dneska se zamiluji, je vysoká.

Autor: Anna Řibřidová | čtvrtek 23.3.2017 9:28 | karma článku: 20.19 | přečteno: 745x

Další články blogera

Anna Řibřidová

Je to kampaň

Obchodní domy již vyvěšují vánoční koule, kampaně se předhánějí, která bude lepší a trhovci postávají u stánků, kde prodávají stále trdelník se zmrzlinou, a diví se, že ho nikdo nekupuje, lidé čekají na svařák. Já čekám na chlapa.

10.11.2017 v 9:08 | Karma článku: 16.88 | Přečteno: 877 | Diskuse

Anna Řibřidová

Letos tloustnu do plavek

Chlapi se za mnou otáčeli a ženy na mě vrhaly závistivé pohledy. Podívala jsem se na barmana a povídala jsem mu: „Sex on the beach.“

6.7.2017 v 18:24 | Karma článku: 22.73 | Přečteno: 971 | Diskuse

Anna Řibřidová

Impresionistka

Pomalu pohupovala nohama nad řekou, která poklidně proplouvala mezi chaosem města. Občas se přiblížily labutě a občas se vedle nich usadil racek. Jeho křídla klouzala vzduchem a pak měkce dosedl na chodník.

6.5.2017 v 19:19 | Karma článku: 13.17 | Přečteno: 377 | Diskuse

Anna Řibřidová

Nesmrtelný IT

V některých životních chvílích si skutečně říkám, k čemu mi je můj vysokoškolský titul. Jaká je jeho hodnota? Zajistí mi světlou budoucnost? Krásnějšího manžela? Lepší byt? Porsche?

4.5.2017 v 20:44 | Karma článku: 22.82 | Přečteno: 860 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jitka Přikrylová

Proč pro skupinová znásilnění dětí v Evropě hashtag MeToo neplatí?

Na jedné straně hysterie krásek z hollywoodského sexy průmyslu na filmy, co s perfektním make-upem se vžily do role oběti. Po dvaceti letech si vzpomenou, jak jim kdosi sahal na kolínko. A hned se ozve další: „Mně taky!“

22.11.2017 v 11:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Hana Šťastná

Návody na neodolatelné množení losů v lesích lidské temnoty

„Nechápu, proč ten šmejd hospodskej propustil Alenu. Šmrncovní servírku. Všechno v tom jeho pajzlu se zpomalilo. Sklo je ušmudlaný. Přitom já tam teď utrácím víc, než dřív. A stará mi těch pár nadlimitních pivsonů odpouští.

22.11.2017 v 11:37 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jana Slaninová

Bojovníci za jakéhokoli boha neb politiku, polibte mi...

Jsem nejvíc nejhloupější stvoření na světě, protože nechápu, kde se na obou stranách jakéhokoli konfliktu, bere tolik nenávisti, přednaštvanosti a zaslepenosti. Kde to má počátek, když konec je vždycky jen začátkem dalšího boje...

22.11.2017 v 11:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 26 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Vše, co jste chtěli vědět o Barnevernetu a báli jste se zeptat

Děti státu, zhruba hodinový dokument ČT o norském Barnevernetu režírovaný Ivanou Pauerovou-Miloševičovou, dává veřejnosti odpověď prakticky na vše, co jste potřebovali vědět o Barnevernetu a báli jste se zeptat.

22.11.2017 v 11:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 | Diskuse

Václav Vít

Propříště bez chipu ani ránu, člověče! Zatím, sláva Alláhu, ryzí fikce.

Pejskové proti chipům na hřbetě neprotestují. Proč by se proti této novince tisíciletí měli vzpouzet lidé? Méně svobody vyváží pocit bezpečí!

22.11.2017 v 10:24 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 126 | Diskuse
Počet článků 20 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 921

Úvodem spíše řeknu, kdo nejsem... Nejsem rozhodně odbornicí na fotbal, ale ráda ho sleduji. Nerozumím jazyku právníků. Děsí mě vyplňování daňového přiznání a ostatních podobných formulářů. V ostatním jsem taková "pouliční směska" - baví mě od každého něco. Zajímají mě moderní technologie a jejich vliv na mezilidské vztahy.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.