Může na první pohled bezbarvé jídlo skrývat v sobě tisíc barev? Nebo je jen tím, čím ho vidíme? A není to tak v našem životě se vším? V našich vztazích, přesvědčeních, plánech…
Ve vztahu. In relationship. Tiene una relación. Tuhle frázi znám z facebooku ve všech jazycích. Někdy “je to komplikované”. Někdy se z “je to komplikované” stane “nezadaná” a jindy “get engaged”. Ta ta ta tá – “married”. Jakou výpovědní hodnotu má ale všechno, co o sobě uvádíme. Je to náš barevný život? Možná jen barva, jakou bychom chtěli žít. A pak se někdy dostáváme do situace, kdy se ze vztahu stane tah a pak jen ah. Konec. Černá barva.
Ale kolikrát potom vyvěsíme bílou barvu. Mír. Není to spíš neschopnost lpět na někom, na zvyku? Je těžké měnit a ještě těžší je tvar dokonavý tohoto slovesa – změnit. Někdy nenápadné z může znamenat mnohé. Možnosti změny jsou omezeny jenom tím, co dokážeme vnímat zrakem. Realita může být klamavá. Ale stejně tak může být klam reálný. Závisí jen na nás rozhodnout se a vyrazit do neznáma. Jakou barvu má? Tisíc a jednu. A ta jedna je vždy nejdůležitější, proto tam jdeme. A když se tam dostaneme, zjistíme, že není těžké měnit, jen je těžké změnit to uvnitř nás. Jakmile to dokážeme, uvědomíme si, že i zvyk se rozplyne. Bezbarvá.
Možná, že ve světě slov a představ se to zdá snadné, ale ono to není o nic těžší v naší realitě. Proto můžeme vidět špagety bez barev jako ty nejbarevnější na světě, protože mají barvy, které nejsou výsledkem lámání světla, ale našeho pohledu, vnímání a pocitu. Protože jsou to možná špagety, které dokáží změnit zvyk, a možná jsou to špagety, které dokáží změnit to v nás. A pak se staneme tisíc a jednou barvou. Špagety zmizí ze stolu. Ale pestrobarevná vzpomínka nezmizí.
