V sobotu ráno 18. listopadu 1989 (tedy 2. den po násilném rozehnání studentů v Praze) jsem viděl v Brně na výloze jednoho obchodu Ovoce-zelenina tento nápis: "Jezte více mrkve, abyste do všeho lépe viděli!"

Něco na tom bude

Velice zajímavý text

Velmi děkuji za reakci.

Boha samotného - porazilo Zlaté tele ! Desatero je věcí nepochybně dobrou - nicméně - Dnešní přikázání zní : Kup si zboží, které nepotřebuješ - za prostředky, které nemáš ! Neučiníš-li tak - Nebudeš šťastným ! Svou tužbu neodkládej, bezodkladně navštiv chrámy konzumu - Za každým pultem stojí prodavač s horou zboží - Tvůj nový bůh ....

Milá autorko, nemáte tak docela pravdu... (Ne že byste ji neměla vůbec). Bůh možná dal lidem podvědomí jakýchsi zákonných norem. Řekněme , že to je ono Desatero, které koneckonců dal prý Bůh Mojžíšovi pro Izraelity, ale které převzali i křesťané. A některé z ustanovení Desatera jsou platná i v jiných náboženstvích a právních systémech.

Ale kdo vzal lidem Boha? Nebyl to právě klérus, církevní hodnostáři a kněží, kteří si nejprve pro sebe uzurpovali právo vykládat boží Desatero tak, že jich se netýká?! Ti kněží a biskupové, kterým se chování papežů, kardinálů, ale i svých kolegů (v mainstreamu) nelíbilo někdy odpadli - stali se herektiky, nebo zakládali nové církve na principech křesťanství. I proto má dnes křestanství desítky různých církví a sekt. A člověk, který chce mít své vzory najednou nevidí jednotný vzor respektování Desatera. Najednou vidí hodnostáře žijící v přepychu, vidí katolickou církev, kdy jeden primas se zříká nároku na majetek a druhý jej vehementně vyžaduje v míře nemorální. A tak se ztrácí přikázání "nepokradneš"- A oni sami už nemají Boha jediného, ale boha Mamona. Vidí kněží, kteří žádají nejen manželky bližního svého, ale i jeho děti. A tam jsou kořeny toho, proč se ztratil Bůh.

Právě to množství možností jak prožít život nám bráni ve štěstí. Dříve stačilo dělat služku v bohaté rodině, aby si někdo splnil svůj sen.

Ten konec jsem docela nepochopil, přesto jsem dal karmu.

Docela hezké.

To s tím bohatstvím je trochu klišé. 1) Žijeme na dluh. 2) Máme se materiálně lépe i díky tomu, že jsme posunuli založení rodiny a plození dětí do vyššího věku, tudíž jsme odsunuli náklady na později, případně na nikdy. Také žijeme často z toho, co vybudovali naši rodiče. Bod 2 je myšlenka pana Podrackého a je na ní podle mě hodně pravdy.