Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Impresionistka

6. 05. 2017 19:19:52
Pomalu pohupovala nohama nad řekou, která poklidně proplouvala mezi chaosem města. Občas se přiblížily labutě a občas se vedle nich usadil racek. Jeho křídla klouzala vzduchem a pak měkce dosedl na chodník.

Procházel se hrdě se vztyčenou hlavou po šedivých dlažebních kostkách, které byly vyhřáté od letního slunce. Zato ona klopila oči na vodní hladinu, ve které se odrážely zlatavé paprsky západu. Hlavou se jí honilo tolik myšlenek, ale ani jednu nedokázala zformulovat do smysluplné věty, a tak ho poslouchala a přikyvovala všemu, co vyprávěl, i když toho nebylo mnoho, za každým jeho slovem viděla víc, příběh. Ve chvílích trapného ticha zachraňovala situaci úsměvem a on ji pak zachránil tím, že mu spadla bota do Vltavy. Rozesmáli se oba. Racek kolem nich začal radostně poskakovat. Bota zmizela někde na dně Vltavy, ale jim to ani trochu nevadilo.

V dálce se ozývala tlumená hudba, tóny kytary střídala slova, kterým ani jeden nerozuměl, ale celé nábřeží mělo najednou jinou atmosféru. A když zmizely poslední paprsky za obzorem Smíchova, vydali se obutí-neobutí ke svým domovům. Nebo si to alespoň mysleli. Hejno racků je ještě chvíli vyprovázelo a pak zmizeli v uličkách pod Vyšehradem. Chytil ji nesměle za ruku a ona ji pevně stiskla, protože se nikdy nechtěla pustit. Byla znovu jako malá holka. Víla s kouzelnou hůlkou. Mlčky vstoupili do baráku, ve kterém bylo slyšet meluzínu. A za zvuku vrzajících dveří překročili práh jeho bytu. Vešli na balkón a uviděli celou Prahu tak, jak ji neznali. Smělou, ale přitom tak bázlivou, se vší touhou, přáními a strachem v očích.


Taky měla strach, že ztratí i to, co ještě neměla. Ale pak strach nechala strachem a pozorovala nekonečně tmavou oblohu, kde dokázala poznat akorát velký vůz a padající hvězdu. Zavřela na chvíli oči a z celého srdce myslela na své přání. Posadil se znovu k ní a tentokrát ho vzala za ruku ona. Nevěděla, jestli tenhle večer ještě někdy zažije, jestli se budou držet za ruce, ale nevadilo jí to. Byla šťastná. Svět jí tentokrát nepřipadal šedivý, ale byl spíš plátnem s nekonečným počtem možností. Kdyby uměla malovat, věděla, co by namalovala. Černobílá skica, kterou dlouhou dobu nosila v hlavě, se stala obrazem z akvarel. Byla impresionistkou v jednadvacátém století. Zachytila kouzlo okamžiku. Pohladil ji po vlasech. Zamiloval se. Snad do jednoho letního večera. Snad do ní. Nevěděla. Pomalu usnula. Chvíli ji pozoroval, jak spí. Byla roztomilá. Přiznal si, že přišel čas, aby tu byl znovu pro někoho. Vytáhl z kapsy propisku. A lehce jí začal kreslit terč na dlaň. Zasáhla totiž jeho střed.

Autor: Anna Řibřidová | sobota 6.5.2017 19:19 | karma článku: 13.17 | přečteno: 356x

Další články blogera

Anna Řibřidová

Letos tloustnu do plavek

Chlapi se za mnou otáčeli a ženy na mě vrhaly závistivé pohledy. Podívala jsem se na barmana a povídala jsem mu: „Sex on the beach.“

6.7.2017 v 18:24 | Karma článku: 22.04 | Přečteno: 854 | Diskuse

Anna Řibřidová

Nesmrtelný IT

V některých životních chvílích si skutečně říkám, k čemu mi je můj vysokoškolský titul. Jaká je jeho hodnota? Zajistí mi světlou budoucnost? Krásnějšího manžela? Lepší byt? Porsche?

4.5.2017 v 20:44 | Karma článku: 22.82 | Přečteno: 824 | Diskuse

Anna Řibřidová

Ekolog a podprsenka

Jsem Karel a je mi 30 let. Odpad třídím již od svých patnácti. O víkendech chodím sbírat poházené odpadky do lesa. Nejraději trávím čas přerýváním kompostu, jsem vegan a jsem ekolog. Na nákupy používám látkovou tašku.

25.4.2017 v 10:44 | Karma článku: 29.08 | Přečteno: 1674 | Diskuse

Další články z rubriky Letní povídka

Pavel Ponec

Takový běžný den nové doby

[krátká povídka inspirovaná nešťastnými událostmi nedávných dnů] Jarmila doběhla domů unavená, špinavá, ale bez viditelných zranění,

16.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 12.74 | Přečteno: 296 | Diskuse

Iva Marková

Tomáš a Jakub

Osmiletý Tomáš hlídal před obchodem svého ročního bratra v kočárku. Maminka šla nakupovat se samozřejmostí, že na Tomáše je spoleh...

9.9.2017 v 23:43 | Karma článku: 12.77 | Přečteno: 680 | Diskuse

Eva Sádecká

Přišla ke mně láska

A řekla, že nemohla přijít dřív, dokud jsem jí sama neotevřela. Objala mne. Vzala do náruče a tančila se mnou po pokoji. Posadila se ke mně a začala vyprávět. Znělo to jako rajská hudba. Jako bych se po létech vrátila zpátky domů.

2.9.2017 v 20:08 | Karma článku: 11.82 | Přečteno: 407 | Diskuse

Iva Marková

Klarinet

Byl jednou jeden kluk. Takový už trochu větší kluk. Asi třicet nebo čtyřicet mu bylo, já nevím........

25.8.2017 v 23:09 | Karma článku: 13.64 | Přečteno: 314 | Diskuse

Pavel Kamas

Letní příběh o ne-moci

Jmenovala se Koky. Lépe řečeno Kok, ale jelikož byla slečna, Koky znělo lépe. Někdy jí rodiče a kamarádi říkali kočka. Nebo zlatá kočka.

20.8.2017 v 21:35 | Karma článku: 8.55 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 908

Úvodem spíše řeknu, kdo nejsem... Nejsem rozhodně odbornicí na fotbal, ale ráda ho sleduji. Nerozumím jazyku právníků. Děsí mě vyplňování daňového přiznání a ostatních podobných formulářů. V ostatním jsem taková "pouliční směska" - baví mě od každého něco. Zajímají mě moderní technologie a jejich vliv na mezilidské vztahy.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.