V některých životních chvílích si skutečně říkám, k čemu mi je můj vysokoškolský titul. Jaká je jeho hodnota? Zajistí mi světlou budoucnost? Krásnějšího manžela? Lepší byt? Porsche?
Pak se podívám na nápis na tričku, které jsem si objednala, a znám odpověď: Místo, kde je mi vzdělání, dobré srdce a charakter k h****. Koupaliště. Ostatně tuto skutečnost mi potvrdilo i to, když mi ráno praskly džíny. Můj charakter mi byl naprosto k ničemu. Seděla jsem s pláčem v předsíni, že to není možné, že tolik čokolády jsem nesnědla. Kamarádka mě uklidnila, že je to v pohodě, že to oblečení je dělané tak, aby nevydrželo. Nevím potom, jestli ty druhé džíny jsou dělané tak, že se ve skříni srazí o velikost. Když jsem se jí zeptala, tak mi na to nic neřekla, ale dodala, že mi něco bude vyprávět.
Náš kamarád, říkejme mu pro jednoduchost Karel, je bohém a rebel a taky IT. Když ostatní začali podnikat z pláže, on se nechal zaměstnat. Usoudil totiž, že po půl roce prokrastinace a po shlédnutí několika motivačních videí a záporných víceciferných číslech na svém účtě by mohl začít zase pracovat. Odpověděl na inzerát a do dvou hodin mu volali a zvali ho na pohovor. To ale netušili, co je s ním na pohovoru čeká. Na otázku, jaká je vaše motivace k práci a jaké jsou vaše cíle, Karel odpověděl, že většina zaměstnanců jsou ženy, že většina z nich jsou Češky a průměrná velikost podprsenky Češek je D. Koukání na prsa prodlužuje život a jeho cílem je být nesmrtelný. Personalistka vytřeštila oči a raději se ho zeptala, kde se vidí za pět let. Naklonil se k tašce a z ní vyndal stolní kalendář s ptáky z českých luhů a hájů a odpověděl, že neví, kde bude za pět let, ale že pěnkava obecná je malý pěvec rozšířený po celé Evropě.
Za tři dny ho přijali. Je IT. První den v práci nic nedělal. K obědu měl zdarma hamburgery. Druhý den v práci nic nedělal, šel zdarma na oběd s kolegyní s internetového marketingu. Třetí den taky nic nedělal, a když měl dostat pracovní místo a počítače, nikdo o ničem nevěděl. Rozhodla jsem se tedy, že se stanu taky IT. Obstojně jsem si podle návodu na youtube nainstalovala WordPress, v Excelu umím vybarvit buňky růžovou barvou a občas si dokážu i něco vyfiltrovat. Kamarád moje IT znalosti ale zanalyzoval a řekl mi, že IT být nemůžu, ale že bych mohla být sekretářka. Nevím, co tím myslel, ale urazil mě.
Nechtěla jsem mu přiznat, že jsem vlastně do práce nastoupila taky jenom kvůli chlapům z IT, protože jich máme hodně. Ale nejsem tak úspěšná s lovem protějšku jako on, asi neznám správný algoritmus. Jediný IT, se kterým jsem byla blíže v kontaktu, měl na tričku: I am not short I'm a hobit.
